Co je Parkinsonova nemoc?

Parkinsonova nemoc (PD) je neurodegenerativní onemocnění - onemocnění, které postihuje nervové buňky v mozku, které řídí pohyb. Parkinsonova choroba je postupná, což znamená, že příznaky se postupně objevují a pomalu se zhoršují. Je pojmenován po Jamese Parkinsonovi, londýnském lékaři, který první příznaky zaznamenal v roce 1817.

Parkinsonova choroba postihuje lidi všech ras a kultur. Přibližně 10 milionů lidí má celosvětový stav, což je méně než jedno procento z celkové populace. Většina lidí, kteří dostanou Parkinsonovu chorobu, je více než 60 let, ale jedna z deseti je pod 50 let. Mírně více je postiženo mužů než žen touto nemocí.

Každý, kdo trpí Parkinsonovou chorobou, má různé příznaky, ale nejčastější příznaky jsou třes, svalová rigidita a pomalost pohybu - nazývají se motorickými příznaky. Mnoho lidí s Parkinsonovou chorobou také zažívá jiné problémy, které se netýkají pohybu, jako je bolest, úzkost a deprese. Tito se nazývají nemotorové příznaky.

Naše pohyby jsou řízeny nervovými buňkami (neurony) v mozku, které přenášejí zprávy mezi sebou a do zbytku těla pomocí chemických látek nazývaných neurotransmitery. Oblast mozku nazvaná substantia nigra produkuje jeden z neurotransmiterů, který ovládá pohyb: dopamin. U lidí s Parkinsonovou chorobou se 70-80% buněk produkujících dopamina postupně zhoršuje a ztrácí se - to se nazývá neurodegenerace.

Ztráta neuronů produkujících dopamin má za následek nízkou hladinu dopaminu v části mozku, která řídí pohyb a rovnováhu. Když nervové buňky neposkytují řádné zprávy o mozku, pohyb není nadále řízen hladce a objeví se příznaky Parkinsonovy choroby.

Zatímco dopamina je hlavním neurotransmiterem, ovlivňují se i další neurotransmitery. To může vysvětlit, proč nahrazení dopaminu nemusí nutně vylepšit. Může také pomoci vysvětlit, proč tolik lidí s Parkinsonovou chorobou také prožívá nemotorické příznaky.

Zatím neexistuje lék na Parkinsonovu chorobu, ale existuje mnoho věcí, které můžete udělat, abyste pozitivně ovlivnili průběh onemocnění a zvýšili kvalitu života. Zachování pozitivního přístupu se zdá být zpomalením progrese příznaků a pomáhá vám zůstat pod kontrolou.

Parkinsonova choroba je změna života, ale není život ohrožující . Některé z pokročilejších příznaků mohou způsobit, že jste více náchylní na infekci, ale pro většinu lidí nebude Parkinsonova nemoc výrazně snižovat očekávanou délku života.

Zdroj: www.epda.eu.com/about-parkinson-s/what-is-parkinson-s/

                                                                                                      

 

Tak jako mnohá jiná neurologická onemocnění, i Parkinsonova choroba se vyznačuje svou zákeřností. Může si počíhat na každého, a to téměř v jakémkoliv věku nad třicet let. Nastupuje nenápadně, postupně, avšak tak, jak jde čas, celého člověka pohltí…

Zásadní úlohu při vzniku Parkinsonovy choroby hraje dopamin, látka přenášející vzruchy. Hluboko uvnitř mozku jsou shluky buněk, které se nazývají bazální ganglia. Ty mají vyvinuté především ptáci, avšak vyskytují se i u savců. Zjednodušeně řečeno, tyto buňky pomáhají živým tvorům k pohybu. Právě zde je dopamin více než potřeba. Ve chvíli, kdy se zdejší dráhy, určené pro dopamin, poškodí, Parkinsonova nemoc má dveře otevřené.

epochaplus.cz/tres-ztuhlost-demence-to-je-parkinsonova-choroba/

 

2

Parkinsonova choroba je zapříčiněna nadměrnou ztrátou nervových buněk, produkujících v mozku neurotransmiter dopamin.

                                                                                                      

Parkinsonova nemoc (PN) je chronicko - progresivní onemocnění mozku počínající obvykle mezi 50. a 60. rokem věku, může však vzniknout i před 40. rokem věku i ve velmi pozdním věku. Projevuje se řadou hybných problémů (parkinsonský syndrom), ale také množstvím obtíží, které nemají hybný ráz (psychické poruchy, poruchy vegetativního nervstva, poruchy rytmu spánku a bdění a další).

Podkladem hlavních hybných projevů u PN je rozsáhlá ztráta nervových buněk uložených ve středním mozku, které mají za úkol produkovat látku jménem dopamin. Dopamin je nervový přenašeč (neurotransmiter) důležitý pro regulaci dějů v oblasti mozku zvané bazální ganglia, především v tzv. striatu. Pokud je zde dopaminu nedostatek, vzniká parkinsonský syndrom se všemi jeho základními příznaky. Nedostatek dopaminu byl až do nedávné doby považován za klíčový mechanismus rozvoje PN, zodpovědný nejen za rozvoj parkinsonského syndromu, ale určující i veškeré další projevy PN. V současnosti je však zřejmé, že u pacientů s PN se rozvíjí i nedostatek dalších nervových přenašečů - serotoninu, noradrenalinu, acetylcholinu a dalších. Na podkladě této komplexní poruchy vznikají další klinické příznaky, které byly dříve považovány za nekonstantní, náhodné či navozené léčbou.

Příčina PN není dosud objasněna, ale je zřejmé, že se jedná o kombinaci genetických faktorů s nepříznivými vlivy zevního prostředí. Genetické faktory se uplatňují hlavně u pacientů, kde PN vznikla před 40. rokem věku.

zdroj: PARKINSONOVA NEMOC - Komplexní fyzioterapeuticky pohled

                                                        

Mgr. Martina Puršová

doc. MUDr. Jan Roth, CSc.